MINISTRA EDUKASAUN HO EMBAIXADÓR BRAZIL ASINA AKORDU SUPLEMENTÁR NO DOKUMENTU PROGRAMA BA FORMASAUN PROFESÓR SIRA 3º SIKLU ENSINU BÁZIKU IHA TIMOR – LESTE

16 Dec 2025
Press Release Image
Asuntu

MINISTRA EDUKASAUN HO EMBAIXADÓR BRAZIL ASINA AKORDU SUPLEMENTÁR NO DOKUMENTU PROGRAMA BA FORMASAUN PROFESÓR SIRA 3º SIKLU ENSINU BÁZIKU IHA TIMOR – LESTE

Data Publica

16 Dec 2025

Descrisaun

Díli - 10 Dezembro 2025 – Sua Exelénsia Ministra Edukasaun Dra. Dulce de Jesus Soares hamutuk ho Embaixadór Brazil ba Timor – Leste, Dr. Ricardo José Lustosa Leal, Asina akordu Suplementár no Dokumentu Projetu Programa Formasaun ba dosente sira 3⁰ Siklu Esinu Báziku nian iha Timor–Leste. Serimónia asinatura ne'e realiza iha Sala VIP Ministériu Edukasaun, Vila-Verde.

Iha diskursu, Sua Exelénsia Ministra Edukasaun, Dra. Dulce de Jesus Soares, hateten, onra boot ida iha Serimónia Asinatura projetu ne’ebé reprezenta marku signifikativu ida iha Timor- Leste no Brazil, iha kampu estratéjiku Edukasaun nian no liuliu iha área Formasaun profesór sira nian.

"Ha’u mós hakarak hato’o agradesimentu espesiál ba ABC ba ninia papél krusiál iha koordenasaun Projetu ida-ne’e, no ba Universidade Estatál Campinas UNICAMP ba exelénsia téknika no sientífika ne’ebé nia lori ba prosesu edukasionál iha Timor-Leste. Esperiénsia hosi instituisaun sira-ne’e, lahó dúvida, konstitui kontribuisaun folin-laek ida hodi hametin ensinu lian portugés iha ita-nia rain", dehan Ministra Edukasaun.

Governante ne'e hatutan, Governu Timor-Leste komprometidu tebes atu garante katak labarik no joven ida-idak iha asesu ba edukasaun ida ho kualidade ne’ebé permite sira atu mehi boot liután, la’o dook liután, no kontribui ba sosiedade ida ne’ebé justu liután, kualifikadu liután no preparadu liután ba dezafiu sira sékulu XXI nian.

"Husi parte Timor nian, permite ha’u atu hato’o mós ha’u-nia agradesimentu ba INFORDEPE ba nia dedikasaun, kapasidade téknika, no kompromisu inkansavel ba dezeñu no implementasaun programa ida-ne’e.

Ohin ita selebra liu fali asinatura ba dokumentu ida. Ita selebra vizaun ida ne'ebé hola parte iha: Vizaun ida-ne’ebé rekoñese Lian Portugés nu’udar identidade, patrimóniu kulturál no akadémiku, ponte ida ne’ebé liga ita ba mundu luzófonu no loke odamatan ba koñesimentu, siénsia no oportunidade ba dezenvolvimentu", dehan Ministra Edukasaun.

Projetu ne’e inklui mós produsaun materiál didátiku atualizadu ba klase 7.º, 8.º no 9.º, kriasaun Ambiente Aprendizajen Virtuál (AAV) no estabelesimentu, iha INFORDEPE, Sentru Formasaun Profesór Portugés ida ne’ebé sei konstitui estrutura permanente ba apoiu tékniku no pedagójiku no sei kontinua sai hanesan ai-riin fundamentál ida ba dezenvolvimentu nasionál.

Projetu ida-ne'ebé ohin ita asina ho Repúblika Federativa Brazil, reflete loloos kompromisu determinasaun atu hametin profisionál sira ne'ebé loroloron harii futuru iha sala-aula sira, iha eskola sira, iha munisípiu hotu, iha postu administrativu no iha aldeia sira iha nasaun tomak.

Governu reafirma katak Timor-Leste sei kontinua valoriza parseria sólidu, responsável no respeitu hodi promove koñesimentu, formasaun no dezenvolvimentu umanu. Kontinua serbisu ho rigorozu ho sentidu misaun nian no foku absolutu ba kualidade edukativa, tanba fiar katak liuhusi edukasaun mak harii ita-nia povu no ita-nia nasaun nia futuru.

 

Galeria
Video

Laiha Video

Dokumentus

Laiha Dokumentus