𝐃𝐢𝐬𝐤𝐮𝐬𝐚𝐮𝐧 𝐛𝐚 𝐏𝐫𝐨𝐩𝐨𝐬𝐭𝐚 𝐋𝐞𝐢 𝐊𝐨𝐝𝐢𝐠𝐮 𝐏𝐫𝐨𝐩𝐫𝐢𝐞𝐝𝐚𝐝𝐞 𝐈𝐧𝐝𝐮𝐬𝐭𝐫𝐢𝐚𝐥

09 Jun 2026
Press Release Image
Asuntu

𝐃𝐢𝐬𝐤𝐮𝐬𝐚𝐮𝐧 𝐛𝐚 𝐏𝐫𝐨𝐩𝐨𝐬𝐭𝐚 𝐋𝐞𝐢 𝐊𝐨𝐝𝐢𝐠𝐮 𝐏𝐫𝐨𝐩𝐫𝐢𝐞𝐝𝐚𝐝𝐞 𝐈𝐧𝐝𝐮𝐬𝐭𝐫𝐢𝐚𝐥

Data Publica

09 Jun 2026

Descrisaun

𝘿𝙞𝙡𝙞, 03 𝙅𝙪ñ𝙪 2026-Ministru Komérsiu no Industria, Nino Pereira, hamutuk ho ajénsia estadu balun hanesan husi AIFAESA, SERVE, IQTL no Autoridade Aduaneira, mai halo audiénsia ho Komisaun D Parlamentu Nasional. Ida ne'e ligadu ho Lei 𝗣𝗿𝗼𝗽𝗿𝗶𝗲𝗱𝗮𝗱𝗲 𝗜𝗻𝗱𝘂𝘀𝘁𝗿𝗶𝗮𝗹 ne’ebe husi Ministériu Komérsiu Indústria(MCI) aprezenta ho intensaun katak, iha lei ida atu iha konfiansa mai husi operadór ekonómiku sira ne’ebe MCI, hakarak iha ambiente negósiu ne’ebe saudavel no kompetitivu no bele mos proteje ita nia interese nasional.

Proposta Lei Kódigu Propriedade Industrial ne’e, konsidera instrumentu jurídiku fundamental atu regula direitu ba kriasaun, inovasaun no marka komersiál.

Ministru Nino hateten liuhosi rejistu marka komersial sira ne’ebe lei proteje labele iha falsifikasaun.

“𝙏𝙖𝙢𝙗𝙖 𝙣𝙚'𝙚, 𝙞𝙩𝙖 𝙙𝙚𝙝𝙖𝙣 𝙠𝙖𝙩𝙖𝙠 𝙡𝙚𝙞 𝙣𝙚'𝙚 𝙞𝙢𝙥𝙤𝙧𝙩𝙖𝙣𝙩𝙚, 𝙠𝙤𝙣𝙩𝙧𝙞𝙗𝙪𝙞 𝙗𝙖 𝙥𝙧𝙤𝙨𝙚𝙨𝙪 𝙙𝙚𝙯𝙚𝙣𝙫𝙤𝙡𝙫𝙞𝙢𝙚𝙣𝙩𝙪 𝙚𝙠𝙤𝙣𝙤𝙢𝙞𝙖 𝙞𝙝𝙖 𝙞𝙩𝙖 𝙣𝙞𝙖 𝙣𝙖𝙨𝙖𝙪𝙣. 𝙄𝙩𝙖 𝙝𝙖𝙧𝙚 𝙗𝙖 𝙣𝙚𝙨𝙚𝙨𝙞𝙙𝙖𝙙𝙚 𝙚𝙠𝙤𝙣𝙤𝙢𝙞𝙖, 𝙡𝙞𝙪-𝙡𝙞𝙪 𝙠𝙤𝙣𝙖-𝙗𝙖 𝙢𝙖𝙧𝙠𝙖 𝙠𝙤𝙢𝙚𝙧𝙨𝙞𝙖𝙡, 𝙣𝙚’𝙚𝙗𝙚 𝙡𝙚𝙞 𝙥𝙧𝙤𝙩𝙚𝙟𝙚 𝙡𝙖𝙗𝙚𝙡𝙚 𝙞𝙝𝙖 𝙛𝙖𝙡𝙨𝙞𝙛𝙞𝙠𝙖𝙨𝙖𝙪𝙣, 𝙡𝙖𝙗𝙚𝙡𝙚 𝙞𝙝𝙖 𝙞𝙢𝙞𝙩𝙖𝙨𝙖𝙪𝙣, 𝙣𝙚’𝙚𝙗𝙚 𝙗𝙚𝙡𝙚 𝙥𝙧𝙚𝙟𝙪𝙙𝙞𝙠𝙖 𝙛𝙖𝙡𝙞 𝙗𝙖 𝙠𝙤𝙢𝙥𝙖ñ𝙞𝙖 𝙤𝙪 𝙚𝙢𝙥𝙧𝙚𝙯á𝙧𝙞𝙪 𝙨𝙞𝙧𝙖, 𝙗𝙚𝙡𝙚 𝙨𝙚𝙣𝙩𝙚 𝙠𝙖𝙩𝙖𝙠, 𝙢𝙖𝙧𝙠𝙖 𝙣𝙚’𝙚𝙗𝙚 𝙨𝙞𝙧𝙖 𝙧𝙚𝙟𝙞𝙨𝙩𝙖 𝙤𝙣𝙖”

Kona-ba patentes, Ministru hateten katak karik iha deskobrementu husi individu ka grupu, lei ne’e bele fo direitu propriedade intelektual ba sira, atu proteje hanoin no inovasaun.

“𝙆𝙤𝙣𝙖-𝙗𝙖 𝙞𝙣𝙙𝙞𝙠𝙖𝙨𝙖𝙪𝙣 𝙟𝙚𝙤𝙜𝙧á𝙛𝙞𝙠𝙪, 𝙠𝙖𝙧𝙞𝙠 𝙞𝙝𝙖 𝙥𝙧𝙤𝙙𝙪𝙩𝙪 𝙗𝙖𝙡𝙪𝙣 𝙣𝙚’𝙚𝙗𝙚 𝙢𝙖𝙠 𝙥𝙧𝙤𝙙𝙪𝙯 𝙞𝙝𝙖 𝙢𝙪𝙣𝙞𝙨í𝙥𝙞𝙪, 𝙝𝙪𝙨𝙞 𝙡𝙚𝙞 𝙢𝙤𝙨 𝙗𝙚𝙡𝙚 𝙝𝙖𝙡𝙤 𝙥𝙧𝙤𝙩𝙚𝙨𝙖𝙪𝙣 𝙩𝙖𝙢𝙗𝙖 𝙡𝙞𝙜𝙖𝙙𝙪 𝙗𝙖 á𝙧𝙚𝙖/𝙤𝙧𝙞𝙟𝙚𝙣 𝙝𝙪𝙨𝙞 𝙥𝙧𝙤𝙙𝙪𝙩𝙪 𝙣𝙚'𝙚 𝙧𝙖𝙨𝙞𝙠”

Iha mos topografia semi-kondutór, ligadu ba produtu microchip, karik ita iha produsaun ba buat hirak ne'e, lei mos bele proteje.

Ministru subliña katak objetivu lei ne’e mak atu garante ambiente negosiu favorável ba investimentu doméstiku no estranjeiru, no fo rekoñesimentu ba obra/produtu sira ne’ebe kompañia produz.

“𝗜𝘁𝗮 𝗲𝘀𝗽𝗲𝗿𝗮 𝗶𝗵𝗮 𝗱𝗶𝘀𝗸𝘂𝘀𝗮𝘂𝗻 𝗶𝗵𝗮 𝗮𝘂𝗱𝗶𝗲𝗻𝘀𝗶𝗮 𝗽ú𝗯𝗹𝗶𝗸𝘂 𝗻𝗲'𝗲, 𝘀𝗲𝗶 𝗯𝗮 𝘁𝗮𝗻 𝗶𝗵𝗮 𝗷𝗲𝗻𝗲𝗿𝗮𝗹𝗶𝗱𝗮𝗱𝗲 𝗻𝗼 𝗱𝗶𝘀𝗸𝘂𝘀𝗮𝘂𝗻 𝗲𝘀𝗽𝗲𝘀𝗶𝗮𝗹𝗶𝗱𝗮𝗱𝗲. 𝗞𝗮𝗿𝗶𝗸 𝗶𝗵𝗮 𝗮𝗿𝘁𝗶𝗴𝘂 𝗯𝗮𝗹𝘂𝗻 𝗺𝗮𝗸 𝗽𝗿𝗲𝘀𝗶𝗷𝗮 𝗲𝗹𝗶𝗺𝗶𝗻𝗮, 𝗽𝗿𝗲𝘀𝗶𝗷𝗮 𝗮𝘂𝗺𝗲𝗻𝘁𝗮 𝗻𝗼 𝗽𝗿𝗲𝘀𝗶𝗷𝗮 𝗶𝗵𝗮 𝗸𝗹𝗮𝗿𝗶𝗳𝗶𝗸𝗮𝘀𝗮𝘂𝗻 𝗯𝗮𝗹𝘂𝗻, 𝗶𝘁𝗮 𝘀𝗲𝗶 𝗵𝗮𝗿𝗲 𝗯𝗮 𝗶𝗱𝗮 𝗻𝗲'𝗲”.

Tamba lei propriedade industrial ne'e, hanesan mos komprimisiu ita nia adezaun ba OMC no ASEAN. Ita nia kompromisiu ne'e mos ho padraun internasional ne’ebe ita adopta. Ita mos sai membru ba organizasaun mundial propriedade intelektual (WIPO). Tamba ne'e mak ita nia lei ne'e iha enkuadramentu husi referénsia husi WIPO ne'e rasik.

“𝙄𝙩𝙖 𝙖𝙥𝙧𝙚𝙨𝙞𝙖 𝙗𝙖 𝙞𝙣𝙞𝙨𝙞𝙖𝙩𝙞𝙫𝙖 𝙝𝙪𝙨𝙞 𝙆𝙤𝙢𝙞𝙨𝙖𝙪𝙣 𝘿 𝙋𝙖𝙧𝙡𝙖𝙢𝙚𝙣𝙩𝙪 𝙉𝙖𝙨𝙞𝙤𝙣𝙖𝙡, 𝙞𝙩𝙖 𝙚𝙨𝙥𝙚𝙧𝙖 𝙠𝙖𝙩𝙖𝙠 𝙞𝙝𝙖 𝙩𝙚𝙢𝙥𝙪 𝙗𝙖𝙙𝙖𝙠 𝙗𝙚𝙡𝙚 𝙝𝙖𝙡𝙤 𝙖𝙥𝙧𝙤𝙫𝙖𝙨𝙖𝙪𝙣”. 𝘏𝘢𝘵𝘦𝘵𝘦𝘯 𝘔𝘪𝘯𝘪𝘴𝘵𝘳𝘶 𝘔𝘊𝘐

📌Media MCI

See less

Galeria
Video

Laiha Video

Dokumentus

Laiha Dokumentus