𝐏𝐍 𝐀𝐏𝐑𝐎𝐕𝐀 𝐎𝐑𝐒𝐀𝐌𝐄𝐍𝐓𝐔 𝐑𝐄𝐓𝐈𝐅𝐈𝐊𝐀𝐓𝐈𝐕𝐔 𝟐𝟎𝟐𝟔 𝐈𝐇𝐀 𝐅𝐈𝐍𝐀́𝐋 𝐆𝐋𝐎𝐁𝐀́𝐋
Asuntu
𝐏𝐍 𝐀𝐏𝐑𝐎𝐕𝐀 𝐎𝐑𝐒𝐀𝐌𝐄𝐍𝐓𝐔 𝐑𝐄𝐓𝐈𝐅𝐈𝐊𝐀𝐓𝐈𝐕𝐔 𝟐𝟎𝟐𝟔 𝐈𝐇𝐀 𝐅𝐈𝐍𝐀́𝐋 𝐆𝐋𝐎𝐁𝐀́𝐋
Data Publica
10 Jun 2026
Descrisaun
DILI, 02 Juñu 2026
𝐒𝐮𝐚 𝐄𝐱𝐞𝐥ê𝐧𝐬𝐢𝐚 𝐒𝐞𝐜𝐫𝐞𝐚𝐭𝐫𝐢𝐨 𝐄𝐬𝐭𝐚𝐝𝐨 𝐏𝐫𝐨𝐭𝐞çã𝐨 𝐂𝐢𝐯𝐢𝐥 (𝐒𝐄𝐏𝐂) 𝐃𝐨𝐦𝐢𝐧𝐠𝐨𝐬 𝐌𝐚𝐫𝐢𝐚𝐧𝐨 𝐑𝐞𝐢𝐬,iha tersa feira ne᾽e nafatin akompaña 𝐈𝐗 𝐆𝐨𝐯𝐞𝐫𝐧𝐨 𝐊𝐨𝐧𝐬𝐭𝐢𝐭𝐢𝐮𝐬𝐢𝐨𝐧𝐚𝐥 ne᾽ebe lidera husi 𝐒𝐮𝐚 𝐄𝐱𝐞𝐥ê𝐧𝐬𝐢𝐚 𝐏𝐫𝐢𝐦𝐞𝐢𝐫𝐮-𝐌𝐢𝐧𝐢𝐬𝐭𝐫𝐮 (𝐏𝐌), 𝐊𝐚𝐲 𝐑𝐚𝐥𝐚 𝐗𝐚𝐧𝐚𝐧𝐚 𝐆𝐮𝐬𝐦ã𝐨 hamutuk ho 𝐌𝐞𝐦𝐛𝐫𝐨 𝐁𝐚𝐧𝐤𝐚𝐝𝐚 𝐆𝐨𝐯𝐞𝐫𝐧𝐮 𝐧𝐨 𝐁𝐚𝐧𝐤𝐚𝐝𝐚 𝐎𝐩𝐨𝐣𝐢𝐬𝐚𝐮𝐧 partisipa iha 𝐬𝐞𝐬𝐚𝐮𝐧 𝐝𝐞𝐛𝐚𝐭𝐞 𝐨𝐫𝐬𝐚𝐦𝐞𝐧𝐭𝐮 𝐫𝐞𝐭𝐢𝐟𝐢𝐤𝐚𝐭𝐢𝐯𝐨 𝐟𝐚𝐳𝐞 espesialidade 𝐢𝐡𝐚 𝐮𝐦𝐚 𝐟𝐮𝐤𝐮𝐧 𝐩𝐚𝐫𝐥𝐚𝐦𝐞𝐧𝐭𝐮 𝐧𝐚𝐬𝐢𝐨𝐧𝐚𝐥.
Tamba ne'e Parlamentu Nasionál (PN) liu-hosi sesaun Plenária Ordinária aprova Proposta Lei nú 31/VI (3ª)- alterasaun da-huluk bá Lei nú 8/2025, loron 27 fulan novembru, Orsamentu Jerál Estadu (OJE) bá Tinan 2026, iha finál globál ho votus a favór 42, kontra 0 no abstensaun 23, tersa (02/06/2026).
Proposta alterasaun orsamentu ho tema “𝑰𝒏𝒗𝒆𝒔𝒕𝒆 𝒊𝒉𝒂 𝑻𝒓𝒂𝒏𝒔𝒇𝒐𝒓𝒎𝒂𝒔𝒂𝒖𝒏 𝑵𝒂𝒔𝒊𝒐𝒏𝒂́𝒍, 𝑰𝒏𝒕𝒆𝒈𝒓𝒂𝒔𝒂𝒖𝒏 𝑹𝒆𝒋𝒊𝒐𝒏𝒂́𝒍, 𝑫𝒆𝒛𝒆𝒏𝒗𝒐𝒍𝒗𝒊𝒎𝒆𝒏𝒕𝒖 𝑰𝒏𝒌𝒍𝒖𝒛𝒊𝒗𝒖 𝒏𝒐 𝑹𝒆𝒛𝒊𝒍𝒊𝒆́𝒏𝒔𝒊𝒂 𝑵𝒂𝒔𝒊𝒐𝒏𝒂́𝒍” aprezenta atu halo ajustamentu ba OJE 2026 hodi hatán ba situasaun foun tolu: aumentu folin kombustivel internasionál tanba konflitu iha Médiu Oriente; 𝐤𝐮𝐬𝐭𝐮𝐬 𝐧𝐞’𝐞𝐛é 𝐦𝐨𝐬𝐮 𝐡𝐨𝐬𝐢 𝐞𝐳𝐞𝐫𝐬í𝐬𝐢𝐮 𝐏𝐫𝐞𝐳𝐢𝐝é𝐧𝐬𝐢𝐚 𝐏𝐫𝐨 𝐓𝐞𝐦𝐩𝐨𝐫𝐞 𝐂𝐏𝐋𝐏 𝐧𝐞’𝐞𝐛é 𝐓𝐢𝐦𝐨𝐫-𝐋𝐞𝐬𝐭𝐞 𝐚𝐬𝐮𝐦𝐞 𝐡𝐚𝐟𝐨𝐢𝐧 𝐚𝐩𝐫𝐨𝐯𝐚𝐬𝐚𝐮𝐧 𝐎𝐉𝐄 𝟐𝟎𝟐𝟔; 𝐧𝐨 𝐝𝐞𝐬𝐩𝐞𝐳𝐚 𝐬𝐢𝐫𝐚 𝐫𝐞𝐥𝐚𝐬𝐢𝐨𝐧𝐚 𝐡𝐨 𝐑𝐞𝐣𝐢𝐚𝐮𝐧 𝐀𝐝𝐦𝐢𝐧𝐢𝐬𝐭𝐫𝐚𝐭𝐢𝐯𝐚 𝐄𝐬𝐩𝐞𝐬𝐢á𝐥 𝐎𝐞-𝐊𝐮𝐬𝐢 𝐀𝐦𝐛𝐞𝐧𝐮, 𝐑𝐀𝐄𝐎𝐀.
Primeiru-Ministru, Xanana Gusmão agradese bá deputadu sira ne’ebé durante loron hirak nia laran hala’o diskuasaun bá Orsamentu Retifikativu ne’e iha ambiente demokrátiku, hamosu krítika oioin hodi hadi’a erru sira ne’ebé iha.
“𝐈𝐭𝐚 𝐝𝐢𝐬𝐤𝐮𝐭𝐞 𝐦𝐚𝐥𝐮 𝐢𝐡𝐚 𝐏𝐚𝐫𝐥𝐚𝐦𝐞𝐧𝐭𝐮, 𝐦𝐚𝐢𝐛𝐞́ 𝐢𝐝𝐚-𝐧𝐞’𝐞 𝐦𝐚𝐤 𝐝𝐞𝐦𝐨𝐤𝐫𝐚𝐬𝐢𝐚 𝐟𝐨́ 𝐡𝐚𝐧𝐨𝐢𝐧 𝐛𝐚́ 𝐦𝐚𝐥𝐮. 𝐀𝐦𝐢 𝐦𝐨́𝐬 𝐦𝐚𝐢 𝐚𝐩𝐫𝐞𝐧𝐝𝐞 𝐛𝐮𝐚𝐭 𝐛𝐚𝐫𝐚𝐤 𝐡𝐨𝐝𝐢 𝐝𝐞𝐩𝐮𝐭𝐚𝐝𝐮 𝐬𝐢𝐫𝐚 𝐟𝐨́ 𝐥𝐞𝐦𝐛𝐫𝐚 𝐤𝐚𝐭𝐚𝐤 𝐚𝐭𝐮 𝐡𝐚𝐥𝐨 𝐛𝐮𝐚𝐭 𝐫𝐮𝐦𝐚 𝐭𝐞𝐧𝐤𝐞 𝐡𝐚𝐫𝐞𝐞 𝐝𝐢𝐝𝐢’𝐚𝐤. 𝐍𝐞’𝐞𝐛𝐞́, 𝐚𝐣𝐮𝐝𝐚 𝐦𝐚𝐥𝐮 𝐝𝐮𝐧𝐢, 𝐛𝐨𝐥𝐮 𝐦𝐨́𝐬 𝐚𝐭𝐞𝐧𝐬𝐚𝐮𝐧 𝐛𝐚́ 𝐚𝐦𝐢 𝐤𝐨𝐧𝐚-𝐛𝐚́ 𝐛𝐮𝐚𝐭 𝐛𝐚𝐫𝐚𝐤 𝐧𝐞’𝐞𝐛𝐞́ 𝐬𝐞𝐢 𝐟𝐚𝐥𝐭𝐚. 𝐋𝐨𝐨𝐬 𝐝𝐮𝐧𝐢, 𝐚𝐦𝐢 𝐥𝐚 𝐝𝐞𝐡𝐚𝐧 𝐤𝐚𝐭𝐚𝐤 𝐚𝐦𝐢 𝐡𝐚𝐥𝐨 𝐛𝐮𝐚𝐭 𝐡𝐨𝐭𝐮-𝐡𝐨𝐭𝐮 𝐦𝐚𝐢𝐛𝐞́ 𝐚𝐦𝐢 𝐬𝐞𝐢 𝐩𝐫𝐞𝐬𝐢𝐳𝐚 𝐡𝐚𝐤𝐚’𝐚𝐬-𝐚𝐧 𝐧𝐚𝐟𝐚𝐭𝐢𝐧 𝐚𝐭𝐮 𝐡𝐚𝐥𝐨 𝐝𝐢’𝐚𝐤-𝐥𝐢𝐮 𝐨𝐢𝐭𝐨𝐚𝐧 𝐭𝐚́𝐧 𝐬𝐚𝐢𝐝𝐚 𝐦𝐚𝐤 𝐚𝐦𝐢 𝐛𝐞𝐥𝐞, 𝐡𝐨𝐝𝐢 𝐟𝐨́ 𝐯𝐚𝐥𝐨́𝐫 𝐝𝐮𝐧𝐢 𝐛𝐚́ 𝐮𝐤𝐮𝐧 𝐚’𝐚𝐧 𝐧𝐞’𝐞,” PM Xanana hateten.
Iha oakziaun ne’e mós bankada sira hato’o deklarasaun votu hodi afirma pozisaun iha atribuisaun votu bá Orsamentu Retifikativu ne’e.
Hafoin aprovasaun iha finál globál, Komisaun Finansas Públikas ka Komisaun C sei elabora testu finál antes Parlamentu Nasionál haruka bá Prezidente Repúblika hodi promulga.
Orsamentu Retifikativu ho montante millaun $192 ne’e hodi assegura situasaun iha rai laran relasiona ho impaktu hosi funu Médiu Oriente. Nune’e, Governu prevé medida hitu ne’ebé sai prioridade hodi garantia seguransa enerjétika no segurança alimentár iha país.
Medidas hirak ne’e mak hanesan: Sosa kombustível bá rezerva nasionál, Subsídiu kombustível, Seguransa alimentár, Segurança nasionál bá rekrutamentu 400 kadetes PNTL, Despeza prezidénsia CPLP, Reforsu kapasidade administrativa no operasionál Rejiaun Administrativa Espesiál Oecusse Ambeno (RAEOA) no Reforsu rezerva kontijénsia.
𝕄𝔼𝔻𝕀𝔸 𝕊𝔼ℙℂ
Tampilkan lebih sedikit
Galeria
Video
Laiha Video
Dokumentus
Laiha Dokumentus